NAILS - Every Bridge Burning
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, talk a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Je to už pár měsíců od její návštěvy v Praze, ale d-beatová sebranka z Portlandu a San Francisca (btw. kalifornská hudební scéna stále vládne!) WARCRY ještě stále bzučí v uších. „Savage Machinery“ je čtvrthodinový výplach s charakteristickou d-beatovou rytmikou, jednoduchými, ale efektivními melodickými riffy, a krátkými, extatickými sóly přerušujícími surové štěkání Todda Burdetta, jinak známého z TRAGEDY nebo HIS HERO IS GONE. Kdo by snad plánoval ofrňovat nos, teď už ví, že tady je v té nejlepší společnosti.
„Savage Machinery“ je již čtvrtá fošna kalifornské stálice a nabízí deset zářezů na pažbě. Počítá se rychlost, agresivita, jedovaté plivání riffů, ale ačkoli člověk jen stěží vymyslí kreativnější adjektiva, WARCRY překvapivě nechybí opravdu zapamatovatelné songy. Na tom se podílí kromě ohromného tahu na branku, z něhož číší, že lidem z WARCRY proudí mezi červenými krvinkami i skandinávská ocel, také charakteristické Toddovo frázování textu a záměrná repetitivnost, která graduje sdělení způsobem, co ze všeho nejvíc připomíná volání do zbraně přes megafon někde na barikádách. Za mě nejsilnější song „Bloodbath/Progress“ a doufám, že nejpozději za pár let zase u nás, protože tohle je krásnej pás nábojnic rozsypaných do asfaltu!
Povedená čtvrtá fošna kalifornské stálice.
7,5 / 10
1. Fight
2. Force Feed
3. They Chain Us
4. Nuclear Virucide
5. Hexed
6. Agenda
7. Agony Rising
8. Wound Cuts Deep
9. Bloodbath/Progress
10. Drone
Savage Machinery (2014)
Not So Distant Future (2008)
Deprogram (2006)
Maniacs On Pedestals (2004)
Vydáno: 2014
Vydavatel: Warcry Records
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, talk a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Další alternativa pro příznivce BORKNAGAR je tato parta z Rocky Mountain. Sice nic převratného, ale jízda je to patřičně ostrá i melodická, plná hezkých momentů a přesvědčivé instrumentace. I střídání growlingu a čistého vokálu je namixováno s přehledem.
Páni muzikanti, hoďte tam něco svižného a veselého, kytary ať závodí s klávesami. Dobré, to je ono. Trochu kýčovité jak ti Taliáni STAMINA. A kdo je ten starý pěvec v novém čepci? Ale, nebyl on u ROYAL HUNT? Dobře jste to skloubili, radost poslechnout.
V pátek nás čeká masivní exploze v podobě novinky německých kanonýrů, to se cítím oprávněn tvrdit už na základě luxusního čtyřpísňového EP, které obsahuje ten nejlepší melodický black / death s hnilobným pachem obinadel a lidského masa. Fans do haptáku!
A jsou zpět. Po dekádě odmlky. Opět rozjuchaní, lehce infantilní, ale hlavně maximálně kreativní a hraví. Deska, u které se prostě nejde nepohupovat do rytmu. Je v tom nezbedná nakažlivost.
Řecký instrumentální postrock, jenž koketuje s blackgazem, ambientem i cinematickou hudbou, který se nebojí ani klávesových ploch a piana. Fascinující vizuál skvěle odráží znepokojivost a melancholičnost jejich hudby.
Další španělský příspěvek do už nyní bohaté nadílky výborných doom metalových nahrávek letošního roku. „Espectres“ je klasický, dřevní a čistý doom, přesto stále velmi emotivní a prodchnutý krásně ponurou atmosférou.